Reakce na článek v týdeníku Dobrý den s kurýrem
Vážení spoluobčané,
pokud jste pravidelnými čtenáři týdeníku Dobrý den s kurýrem, jistě jste si všimli článku o trampotách s plánovaným obchvatem naší průmyslové zóny, popsaných v posledním vydání ze dne 15. ledna. A díky burcujícímu titulku toto číslo neušlo pozornosti ani těm, kteří si tyto noviny nekupují. Ten titulek sem pro jistotu dám v celém znění: „RARITA: Kávu lidem v Kněžpoli míchají projíždějící kamiony!“ Článek je nyní dostupný i v internetové verzi na webu týdeníku.
V prostředí internetu se takovému titulku říká clickbait, což není nic jiného než snaha upoutat za každou cenu. Marketingoví specialisté by dodali, že slova sice říkají, ale emoce, ty prodávají. Vždyť co jiného je slovo RARITA hned jako první slovo celého titulku a ještě i velkými písmeny? A potom dál nadpis pokračuje modrým písmem. Dobrá, zanechám teď povrchní hodnocení formy a přejdu k obsahu celého článku.
Nejprve je třeba se podívat do historie, a to ani ne tak dávné. Určitě si mnoho z nás pamatuje areál JZD ještě za dob, kdy fungoval jako součást JZD 30. výročí osvobození Bílovice. Ano, je pravdou, že tehdy zde bylo mnoho našich občanů zaměstnáno, všichni jsme byli na provoz družstva zvyklí a i rodinné domy u kluzáku se stavěly vedle družstva. Všichni pamětníci si vzpomínají na bučení krav, vůni siláže, vrstvu bláta při sklizni cukrovky nebo na voňavě nasládlý severovýchodní vítr z topolské sušky píce. Samozřejmě by dnes podobné zážitky mohly vyvolávat vlnu protestů, ale toto byl obraz tehdejšího života na vesnici.
Dnešní obraz života v Kněžpoli je úplně odlišný. Z bývalého areálu JZD jsou funkční jen objekty firmy Fyto a vše ostatní se za tu dobu transformovalo tak, aby obstálo v nových podmínkách. Přiznejme si na rovinu, že chov skotu a s tím spojená rostlinná výroba je nejen díky absolutně chybně vedené zemědělské politice tohoto státu zcela vyloučeným druhem podnikání. Bohužel transformace areálu JZD nabrala na přelomu tisíciletí špatný směr a než jsme byli schopní na tuto situaci zareagovat, vznikla nám tu průmyslová zóna. Původní záměry o zóně s více malými firmami žily jen krátce a byly vystřídány postupným skupováním ze strany těch nejúspěšnějších, či spíše nejdravějších firem v areálu. Obec často neměla čas se k jednotlivým dějům vyjadřovat a i když se vyjádřila, tak kompetentní instituce vydávaly svá rozhodnutí i proti mínění obce nebo jejího zastupitelstva.
Výsledek máme každý den před sebou a nezbývá nic jiného, než provoz firem dát do souladu s požadavky a očekáváními obce a jejích občanů. Záměry firem by měly být v rámci udržitelného rozvoje, požadavky občanů by měly vycházet z reality a neměly by v sobě zahrnovat ono radikální NE! všem a všemu, co dnes v průmyslové zóně stojí a funguje. Přiznejme si, že ti, kteří jsou v zóně dnes zaměstnaní, by radikální řešení určitě nesli nelibě. Nikdo dnes nechce přijít o své pracovní místo jen proto, že v roce 199x se udělala chyba, která se roku 2024 napraví tím, že se udělá chyba jiná…
A nyní se již dostávám k samotnému článku v týdeníku Dobrý den s kurýrem. Autor zmiňuje desítky nákladních vozidel, které denně přijíždí do firem v průmyslové zóně. Za sebe bych to upřesnil jako „nízké desítky“. V roce 2023 jsme prováděli monitoring počtu vozidel v úseku kolem průmyslové zóny a potom i v místech dvou autobusových zastávek. Z výsledků tohoto pokusu je jasné, že zatímco mezi 04:00-17:30 jelo kolem Kovopu 35 nákladních vozidel nad 7,5 tuny, tak mezi zastávkami ČSAD to bylo 42 nákladních vozidel (rozdíl je dán zásobováním Jednoty a hospody) a dalších 63 autobusů oběma směry. Není pravdou, že tento stav je obci lhostejný a jako jedno z řešení prosazuje výstavbu obchvatu. Schválená trasa pochází z návrhu územního plánu z roku 2009. Trasa byla opakovaně potvrzená v roce 2018 hlasováním zastupitelstva a je tedy platná. Pro mě coby starostu z toho vyplývá jen jedno – povinnost pokračovat v debatách s majiteli pozemků o potřebě výstavby obchvatu a pokud je to možné, tak i ve výkupech pozemků od těch, kteří uznali argumenty a potřebnost obchvatu pro řešení složité situace.
Slova o neochotě vedení obce hájit zájmy občanů se tedy rozchází s realitou, poněvadž tím, že se obec snaží o výkup pozemků pro obchvat, se zároveň snaží o zlepšení situace občanů podél současné příjezdové trasy. Máme spočítáno, že podél hlavních tras do průmyslové zóny je celkem 100 domů s číslem popisným a v nich je přihlášeno k trvalému pobytu celkem 305 občanů. Pokud bychom podobným způsobem počítali domy a občany podél trasy zamýšleného obchvatu, pak se dostáváme na 13 rodinných domů s dohromady 45 stálými obyvateli. A ještě jeden údaj zde nemůžu opomenout – zatímco podél současné trasy je osa vozovky dokonce jen 6,6 metru od zdi domu (č.p. 112), tak nejblíž nové trase bude rodinný dům č.p. 236 a to zhruba 57 metrů. V průměru jsou domy na stávající trase ve vzdálenosti 10,7 metru od osy vozovky a podél plánovaného obchvatu v průměrné vzdálenosti 114 metrů.
Argument z článku o tom, že netřeba míchat cukr v kávě, neb se o to postarají kamiony, o tom je složité diskutovat, neboť nikdo nemáme či spíše nechceme přejímat zkušenost druhého. Z mého pohledu jde spíše o nadsázku autora článku, neboť přesně tento titulek upoutá pozornost čtenáře a dále se nerozebírá. Chtěl bych se spíše pozastavit nad jednou věcí, kterou by bylo třeba nám, kteří se snaží o smysluplné řešení, dále objasnit. Pokud bych si já osobně stěžoval na to, že mi pod okny mého domu jezdí příliš mnoho nákladních vozidel, pak bych určitě apeloval na co nejrychlejší řešení, a to i ve formě navrhovaného obchvatu. Pokud bych ale zároveň rozporoval obchvat jako takový a prosazoval jeho změnu nebo odsunutí termínu pro schválení nové trasy, pak jsem jednoznačně pro zachování stavu, který zároveň ve větě první kritizuji. Zkrátka v tomhle postoji mi schází návrh řešení, nebo aspoň ho tam teď nevidím. Je třeba zmínit i to, že obec v současné chvíli pracuje jak na dalším stupni projektové přípravy obchvatu, tak zároveň připravujeme i rekonstrukci komunikace mezi Kovopem a hospodou. Mojí snahou je nejprve postavit obchvat a pak si vyspravit povrch již hodně zdevastované cesty k hospodě. Za současného stavu zpochybňování samotného obchvatu bude ve hře i varianta opravy a následného dalšího provozu na stávající příjezdové cestě. Za mě sice varianta špatná a neekonomická, ale pokud nebude zbytí…
Všem špatným zprávám ještě není konec. Během měsíce vás budu informovat o nejnovějším vývoji kolem plánované rekonstrukce „horní cesty“ č. 497 v úseku Jarošov-Včelary. To ale až budeme přesně vědět odkud se vlastně celá oprava začne, protože ani dva měsíce před začátkem akce za čtvrt miliardy toto není zatím úplně jasné…
Krásný den vám přeje Petr Jakšík, starosta obce
