Nevím, jestli do rozvířené debaty nepřileji olej do ohně, ale chtěl bych situaci uklidnit a říct pár pravd, které zatím většinou nikde nezazněly. Snažím se dívat na tento problém z hlediska logického uvažování, nestranně a objektivně z obou stran. 

       Průmyslová zóna vznikla na počátku šedesátých let pro potřeby nově vzniklého JZD. Postupně se zvětšovala podle modernizace a růstu zemědělské výroby až do současného stavu. V osmdesátých letech přišla modernizace sloučeného JZD a přesun živočišné výroby z Kněžpole, ale také byla postavena posklizňová linka pro celé sloučené JZD. Z hlediska dopravy – ubylo dopravy celodenní na úkor dopravy sezónní. Postavení nové posklizňové linky znamenalo přestěhování přidružené výroby od Jančů do staré opuštěné posklizňové linky u cesty, kde je nyní parkoviště firmy Kovop. V sedmdesátých letech vznikla ulice na Trávníkách, kde si postavili zejména zaměstnanci pracující v JZD, aby to měli blíž do práce. Počátkem osmdesátých let přibyla řadovka na Trávníkách a počátkem devadesátých let pak přibyla řadovka u kluziště. Tato zástavba přiblížila rodinné bydlení k JZD, které do této doby bylo mimo intravilán obytného bydlení. Porovnávat dopravu v této době s dopravou současnou je těžké. Desítky traktorů a nákladních automobilů, které denně navážely krmivo, vyvážely hnůj a navážely siláž, měly nižší nosnost. Odvážím se tvrdit, že jich bylo několikanásobně víc než dnes (vědom si toho, že fungovala zadní brána), kdy nosnost nynějších nákladních automobilů je několikanásob­ně větší.

Pokusím se sepsat, co se po revoluci změnilo. Zrušením živočišné výroby v Kněžpoli se uvolnily objekty pro živočišnou výrobu, které pomocí výkupu podílů zprivatizovali manželé Suchánkovi z Jarošova (nyní AZ Beton) a začali zde vyrábět betonové díly. Rovněž tak se privatizovala přidružená výroba panem Pavlicou (dnešní Kovop), menší budovu získal pan Fuks (autodoprava), kterou pak prodal firmě Promont. Zbylou část areálu vlastní dodnes firma Fyto.

     Takto ustavená průmyslová zóna měla svůj vývoj. V této části možná nebudu postupovat chronologicky, nebudu dané fáze datovat, jen ze svých vzpomínek se pokusím toto období popsat. Uvedeným firmám se daří, a tak rozvíjí svoji výrobu, zaměstnávají stále více lidí, což obnáší zároveň i modernizaci a výstavbu. Firma Kovop zavezla silážní jámy a postavila novou moderní halu, kde přesunula výrobu ze staré posklizňové linky, která stála v místě dnešního parkoviště a kde na dvě směny bušily těžké lisy. Prostor staré přidružené výroby byl zbourán a nahrazen velkou halou, jak ji známe nyní. Technologie výroby se změnila a místu bušení těžkých lisů dnes využívá firma plazmu a jiné moderní výrobní postupy. Hlučnost se snížila na minimum. I firma AZ Beton se rozvíjela. Z původního čtyřřadého kravína se stala výrobna betonových dílů – zejména dlaždic. Některé stavby byly rozšířeny, některé přistaveny a některé vznikly nově pro rozšiřující se výrobu, což zvýšilo dopravní zatížení v obci. Proto rada okolo roku 2012 dohodla, že nedá žádné kladné stanovisko k další výrobní stavbě. Firma Promont přestavěla původní teletník na zázemí pro svoji techniku.

     Problém v průmyslové zóně nastal v roce 2009 kdy byl schválen nový územní plán. V té době již firmy podnikaly na území JZD, ovšem si nikdo nevšiml chyby v UP nebo to pro takovou výrobu nebylo potřeba. Tehdy byl celý areál je označen VZ – výroba zemědělská. Stavební úřad povoloval stavby těmto řekněme průmyslovým firmám buď proto, že to v té době zákon umožňoval, nebo jak mi kdysi řekl jeden úředník na KÚ, že je to zjevná chyba ÚP, která ale nebrání vydávání povolení. Že tato výroba v areálu probíhala si pamatuji z povodní v roce 1997, kdy obci dala firma AZ beton všechny zásoby písků na ochranu obce a spolu s vozidly Fyta, Kovopu, pana Fukse a Pana Kaňovského se rozvážely pytle s pískem na potřebné místa. Někdy kolem roku 2014 se objevily ojedinělé protesty proti dopravě přes obec do průmyslové zóny, které pak přerostly v napadání staveb postavených v prostorách JZD. Domnívám se, že všechny stavby v průmyslové zóně měly stavební a většina z nich i kolaudační povolení. Vzpomínám si, že stavba haly a parkoviště Kovopu, která měla stavební povolení, byla zastavena, protože bylo stavební povolení napadeno. Ve fázi, kdy byla zbourána stará přidružená výroba a na staveništi stály sloupy ocelové konstrukce, stavba byla zastavena a několik měsíců trvaly spory o její výstavbu. Dnes již hala stojí, ale o zhruba padesátimilionovou dotaci firma přišla a nikdo jim tyto peníze nenahradí. Kolik platí za právní služby netuším, ale málo to nebude.

Co se děje nyní v souvislosti se změnou územního plánu. V současné době probíhá změna UP 1 B, která má vyřešit stav budov v prostorách bývalého JZD a vybudování nové cesty obchvatu do průmyslové zóny. Obec se dohodla s firmami v průmyslové zóně na řešení problémů se stavbami tak, aby nebylo možné vydávat na tyto stavby demoliční rozhodnutí. Zastupitelstvo schválilo řešení problému takto. Stavby, které stojí, budou stát a bude v nich probíhat činnost, ke které jsou určené. Plochy okolo těchto staveb budou plochami pro obsluhu a skladování, na kterých nebude možno nic budovat až do kolaudace obchvatu. Dále se firmy působící v průmyslové zóně zavázali, že se budou podstatnou částkou podílet na vybudování obchvatu. Doufám, že se najde i větší ochota majitelů pozemků k prodeji potřebných parcel, aby bylo co nejdříve možno vybudovat obchvat. Cílem obchvatu je přesunout dopravu nákladních aut z obce kde jezdí 5 m od domů.